V 90. letech v nově nabyté demokracii, jsem se jako spousty jiných rozhodl podnikat, a tak jsem se stal živnostníkem. Když jsem zakládal název své maličké jednočlenné firmičky, ani mě nenapadlo, že by se měla jmenovat jinak, než jsem se jmenoval já. No prostě Fiala – restaurátorství. Ovšem v té době jsem ani nevěděl, jak velký závazek si na sebe nakládám. Samozřejmě že jsem věděl, že tak trochu navazuji na profesní historii naší rodiny. Že již v roce 1907 můj praděda Josef Fiala restauroval nástěnné malby v chrámu sv.Mikuláše na Staroměstském náměstí. Celý život se intenzivně věnoval své vlastní tvorbě a restaurování. Vychoval své dva syny které vedl k malířství a oni zase dále své děti lásce k umění.

Faktem je, že pod hlavičkou svého jména – tedy naší rodiny, jsem začal podnikat a odvádět práci svým zákazníkům. Ne vždy to bylo jednoduché tak asi jako u každého podnikání. Nikdy jsem si však nemohl dovolit odvést práci nedokonalou, a tím jméno naší rodiny znevážit. S odstupem času ale musím říct, že právě to jméno, neboli má úcta k mým předkům a tradicím mě profesně vedla tak, že se po čtvrtstoletí působnosti mé firmy nemusím za nic stydět. Nyní jsem rád, že Atelier Fiala nese právě naše jméno a možná i pro to jméno bylo větší odhodlání překonávat překážky, které se stavěly do cesty.

Nyní se snažím vést i své dvě děti, aby si vážily svého jména a nyní i v budoucnu mu svými činy nedělali ostudu, ale naopak, aby to vnímaly jako jakýsi závazek.

           S mottem „Važme si odkazu našich předků“

    David Fiala