Sběratelství není jenom o sbírání historických předmětů, ale též o sbírání příběhů do věcí vložených. Proto jsem se při poznávání New Yorku též zaměřil na pro mě velmi silný příběh „ Adele neboli Dáma ve zlatém“ od Gustava Klimta.

Tento neskutečný obraz naplněný vysokou dávkou umění není jen nádherné umělecké dílo, ale příběh jak tvůrce či vyobrazené dámy a celé její rodiny je tak silný, že se ani nedivím, že současný vlastník Ronald Lauder obraz vydražil za 135 milionu dolarů. Nejvyšší cenu, která kdy byla za obraz zaplacena. Byl to tedy ve své době nejdražší obchodovatelný obraz. Portrét Adele Bloch-Bauerové je tedy hlavním obrazem celé Neue Galerie. „Adele“ se dočkala spravedlnosti až po více než 60. letech. Nejprve ho v židovské rodině s českými kořeny zabavili nacisté včetně veškerého dalšího majetku. Následně rakouský stát nechtěl uznat dědický nárok jednoho z mála přeživších židovských potomků Marii Altmanové. Až po dlouhých soudních sporech musel Belvedere jeden ze svých pokladů vydat. Dědička po zobchodování s pocitem spravedlnosti věnovala výtěžek na dobročinné účely a obraz putoval z Vídně do New Yorku tak, jako kdysi musela dědička utéct před nacisty. Ale i ostatní obrazy, které jsou v této galerii vystavovány, mají své příběhy. Někteří z vystavovaných autorů s evidentně vysokým talentem se své slávy nedočkaly. Než byly řádně oceněny, zemřely na základě svého židovského původu v koncentračních táborech. Z této galerie jsem odcházel plný emocí s pocitem, že se nemusíme na umění jen dívat, ale že to můžeme i prožít skrze jejich příběhy.

S úctou k silným příběhům,

David Fiala