Je nám velkou ctí, že jsme se mohli účastnit obnovy takového hodnotného kulturního dědictví, jako vidíme zde na Arcibiskupském zámku. Každá práce tohoto typu je pro nás výzvou a potěšením, že můžeme přispět k záchraně historických artefaktů jako svědectví historie. O to více, pokud se jedná o takto unikátní nábytek, jako je například soubor ložnice, kterou v 19. století zakoupil Theodor Khon od italských mistrů. Práce na tomto souboru je naprosto skvostná. Vždy, když se postavíme před takový kus nábytku, počínáme si s velkou pokorou a úctou k řemeslu tehdejší doby. Vždyť jen uvědomění si, s jakým vybavením a s jakou přesností a precizností kdysi naši předci pracovali. Přesto, že v dnešní době disponujeme technikou a novými materiály, je pro nás zásadní využívat vždy původní postupy za použití tradičních materiálů.

U intarsií v tomto konkrétním případě ložnice, byly skládány k sobě nesourodé materiály jako například barevné kovy – mosaz – měď – cín – ovocné dřeviny – perleť a slonovina. Materiály, které mají odlišné vlastnosti svojí hustotou, roztažností, houževnatostí i vzhledem. S každým z těchto materiálů se jinak pracuje, ale výsledek musí být shodně dokonalý. Veškeré konstrukce ložnicových částí byly silně napadeny dřevokaznými škůdci – červotočem. Po asanaci ozářením bylo na kontrolním dni rozhodnuto o zachování původní politury vzhledem k jejímu dobrému stavu. Ovšem destrukce dřevní hmot po napadení pod dýhováním byla v některých místech značná. Bylo tedy nutné šetrným způsobem dýhu odstranit, dřevní hmotu zpetrifikovat a dýhu zpětně naklížit zpět na své místo tak, aby se dýha ani politura nepoškodila.

Dalším úskalím naší práce nebylo ani tak řemeslné zpracování, jako spíše legislativní problém. V zákoně není povoleno obchodovat se surovinou jako je slonovina. Museli jsme chybějící části, které byly z této kosti vyrobeny, nahradit jiným materiálem, respektive jinou kostí obdobných vlastností a vzhledu. Hledání takového materiálu nebylo vůbec jednoduché. Po mnoha četných zkouškách jsme vybrali z kostí jeleních a antilopích.

Jak jsem již uváděl, zakázka tohoto typu pro nás byla výzvou a jsme za ní rádi. Protože výsledek naší práce je pro nás potěšující a ne vždy je finanční odměna tím nejdůležitějším.