Investice do umění a starožitností byla vždy dobrou investicí. Vždyť i za minulého režimu byla spousta „sběratelů“ – tedy investorů, a kvalitní starožitnost byla úzkoprofilové zboží tak jako každé v té době. Ovšem po revoluci se tento obchod rozbujel do velkých rozměrů a na trh se dostala spousta kvalitního zboží za poměrně nízké ceny, které se též vyváželo do zahraničí. Tento trh se časem ustálil a začaly se vyrovnávat i ceny se zahraničním až vývoz postupně ustál. V některých ohledech se dokonce starožitnosti začaly dovážet i zpět do Čech.

          

Ekonomická krize od roku 2008 trh se starožitnostmi utlumila a obchod začal stagnovat. Až na výjimky hlavně ve výtvarném umění, kdy se vždy kvalitní sortiment prodával za vysoké ceny, tak u běžnějších starožitností se ceny výrazně snížily. Domnívali jsme se, že tento stav je jen dočasný a že se ceny zase rychle vrátí na svou úroveň. Ovšem ani nízké ceny nezlákaly investory a obchod se začal zvedat jen velmi pomalu. V současné době je situace úplně jiná. Po několikaleté stagnaci se trh s uměním a starožitnostmi oživil a začal prudce stoupat. Vždy jsem zastával názor, že umění a starožitnosti jsou dobrou komoditou a stálou investicí. Nyní jsou ceny výše než kdy v minulosti a domnívám se, že stále porostou.

               

 

Co jiného by si mělo držet cenu než historie nebo umění. V poslední době se v západní Evropě hodnota starožitností velmi zvýšila a tento trend zanedlouho dorazí i k nám.

David Fiala